Vím, že je léto a málokdo z vás teď myslí na podzimní plískanice, které doprovází keltský svátek Samhain (v noci z 31.října na 1.listopadu), ale proč se omezovat ročními dobami a když mi tento rituál, který jsem prováděla loni na podzim se svým přítelem Mamutem, vytanul dnes na mysli, proč vás s ním neseznámit.

 

 

Účel rituálu: uctění předků a setkání se s nimi, můžete jim poděkovat, zeptat se jich na otázky a nebo jim jen vzdát hold

 

Potřebujete: několik kaštanů (jako symbol rodokmenu), nádobu (ideální je roh) a víno nebo medovinu (či jiný omamný nápoj, pro abstinenty třeba zelený či bylinkový čaj)

 

Jak na to: Tento rituál je nejlepší provádět nejdříve tři dny a nejpozději tři dny po Samhainu, samozřejmě, že největší účinek bude mít přímo v den tohoto svátku. Pokud máte potřebu své předky uctít či zkontaktovat v jiný čas, je to také možné, ale účinek rituálu nebude tak silný možná se dokonce vůbec nepovede - inu svět předků je našemu světu hodně vzdálený a přiblíží se jen jednou za rok.

V klidu se usadíme a provedeme základní věci, jako při každém rituálu či "kouzlu" (viz článek) . Můžeme si pro jistotu kolem sebe nakreslit i ochranný kruh (v myšlenkách si představíme kolem místa kde sedíme bílý uzavřený kruh) popřípadě kolem sebe udělat kolečko ze soli či jinak se chránit před nebezpečím zvenčí, které v noc Samhainu od bludných duší hrozí víc, než jinou noc.

Před sebe položíme kaštany - první reprezentuje nás samotné. Další dva reprezentují naše rodiče, ke každému z nich přidáme další dva, jako prarodiče a pak praprarodiče atd., dokud nám vystačí kaštany (minimálně k babičkám a dědečkům bychom ale dojít měli).

Zavřeme oči a ruku položíme nad kaštany. Odříkáme prosbu k předkům (např.): "Volám vás, moji předkové, krvi mojí krvi, vzdávám vám hold v tuto noc a prosím vás, abyste přišli blíž a dovolili mi se na okamžik připojit k vám."

V mysli si vytvoříme obraz mlhy a počkáme, až z ní vystoupí obrysy - každý to vidí jinak. Někdo překračuje řeku, někdo se prodírá lesem, jiný vidí jen mlhu a mlhu. Někde v mlze ale časem narazíme na předky - v mé vizi byli ti živí barevní a nedalo se s nimi mluvit, a ti, co zesnuli, byli černobílí a čím byli starší, tím z větší dálky jsem je slyšela mluvit. Každý to má ale jinak a já nechci nikomu vnucovat svoji představu. Každopádně v tomto okamžiku máte každý možnost se předků na cokoli zeptat, poděkovat jim, vidět aspoň rámcově jejich podobu, cítit jejich pocity a seznámit se s nimi.

Až dokončíte svoje setkání, pomalu otevřete oči a kaštan, který vás reprezentuje si uschovejte, nejlépe až do příštího Samhainu. Pak naplňte nádobu vybraným nápojem a trochu ukápněte na každý z kaštanů, které reprezentují předky a proneste (např.): "Obětuji vám, milí předkové a děkuji vám za to, že jsem ses vámi mohl setkat."

Pak se napijte a připijte na předky, na bohy a na to, co chcete, aby se vám příští rok splnilo, dál můžete připíjet na co je libo:)

Rituál vesmírného odpuštění

Chcete-li se zbavit dávných vin a dospěli-li jste již do fáze, kdy chápete, že odpustit si můžete a že si to zasloužíte,

zajděte do obchodu a kupte si modrou a žlutou svíčku. Ne kalíšek, ani ten velký válec, nejlepší je dlouhá tenká klasická svíčka.

Jako první vezměte svíčku modrou - modrá je barva klidu a myšlenek. Zapalte ji a uklidněte svoji mysl, třeba díváním se do plamene. Až se budete cítit v pohodě, uklidnění a uvolnění, proneste následující větu. Adresovat ji můžete Vesmíru, Bohu nebo svému ochránci z říše andělů, záleží s kým se vám lépe mluví, protože ve výsledku je to jedno, k "tomu nahoře" se to prostě donese ať ho nazvete jakkoli. Já žádám Vesmír, je to pro mě nejpřirozenější.

"Vesmíre, odpuštím si všechny své skutky, které jsem udělal/a v tomto životě, odpouštím si i skutky, které jsem udělal/a ve všech svých minulých životech na celé linii času. Vesmíre, odevzdávám celou svou minulost do tvých rukou a očišťuji se od ní."

Pokud vy sami si dokážete odpustit, odpustí vám i Vesmír - takže není to naopak, jak nám vtloukají do hlavy křesťanští věroukové.

Po pronesení této věty nechte svíčku celou dohořet a představte si, jako by s každým ubytím vosku ubývalo i vaší zátěže z minulosti. Pokud svíčka prská nebo plamen skáče i bez závanu větru, je to těžké a odpuštění probíhá ve vaší mysli hůře. Pokud ale svíčka hoří hladce a krásně, vaše mysl dokázala odpuštění provést snadněji. Mě se při téhle příležitosti stala zvláštní věc - ta dlouhá svíčka, která normálně poteče celý stůl (mamka si takhle vyráběla lahev, celou zalitou do vosku) ani jedinkrát neukápla. Všechen vosk vyhořel do poslední kapičky, na svícnu zbyl jen kousíček ohořelého knotu. Takže věřím, že moje odpuštění proběhlo dobře.

Ale to samozřejmě ještě není všechno. Vyslali jsme myšlenku, ale teď musí přijít čin. Druhý den po provedení tohoto rituálu vezměte tu druhou svíčku, žlutou - žlutá je zase barvou vůle, energie a činů. Opět ji zapalte a zklidněte svou mysl a pak proneste poděkování:

"Vesmíre, děkuji ti za to, že sis vzal moji minulost a pomohl mi se od ní očistit. Děkuji ti, že moje odpuštění proběhlo úplně a beze zbytku a že mě moje minulost už netíží. Děkuji."

Opět nechte svíčku úplně vyhořet. Gratuluji, odpuštění se povedlo:)

Dvě rady na závěr - pokud vnitřně nejste přesvědčeni, že si můžete opravdu všechno odpustit, nedělejte tento rituál, je to zbytečné. Směřujte na své cestě životem k odpuštění a učte se odpouštět a až budete připraveni, pak teprve žádejte Vesmír o pomoc - Vesmír nikdy neudělá nic proti vaší vůli a když sami vnitřně něvěříte ve své odpuštění, tak ho nedostanete. A poslední rada zní - věty, které najdete v tomto textu samozřehmě nemusíte říkat jako básničku, důležité je, aby to šlo od srdce. Může to být delší, kratší, můžete to říct jakýmikoli vlastními slovy. Hlavně aby to šlo od vás, upřímně a od srdíčka:)

Hodně štěstí;)