jak ovládnout živly
tak ahoj sem vám napíši něco o živlech a jak se ovládajíPokud budete pracovat s ohněm, dejte si pozor na otevřené okno a jakýkoli jiný zdroj průvanu, zbytečně by vás rozptyloval a ovlivňoval by oheň místo vás. Stejně tak se nesnažte pomáhat si dýcháním a foukáním, sice hned uvidíte výsledek, ale s dechem umí pracovat každý z nás a vy se přece chcete soustředit na mysl.
Zapalte tedy svíčku a posaďte se na nějakou rozumnou vzdálenost od ní, abyste na ni sice dobře viděli a měli ji v dosahu, ale aby její plamen nekomíhal vaším dechem. Dívejte se na plamen a nejprve jen pozorujte, jak hoří. Obdivujte jej, pozorujte jeho krásu a sílu, vnímejte to nádherné teplo a světlo, které se z něj šíří. Už tyto myšlenky jsou energie, vyslaná k plameni a veškerý obdiv a soustředění už mu samo o sobě dodává sílu k hoření. Možná už po těhle myšlenkách uvidíte, jak plamen zesílil a hoří jasněji nebo se dokonce zvětšil, to je přesně ono.
Pokračujte dál a stejně jako v předchozím cvičení (viz minulý článek) nechte do sebe proudit energii z Vesmíru. Naveďte ji opět do dlaní a namiřte je směrem k plameni, v duchu si vizualizujte, jak k němu proudí energie z vašich dlaní a předávejte mu vůli, aby se rozhořel.
Při každém cvičení s živlem se nejprve naučte, jak mu energii předat, lépe se s ním tak sžijete a protože vše, co vydáváte se k vám dříve nebo později vrátí, i energie, kterou dáte živlu, vám tentýž živel oplatí.
Dávejte tedy plameni energii, která vámi prochází a sledujte, jak díky její síle roste a mohutní. Sledujte, jak při každém přiblížení vašich dlaní k ohni plamen vzroste a když ruce oddálíte, zase se zmenší. Jakmile oheň začne reagovat na přibližování a oddalování vašich dlaní, zvládli jste první část práce s ním.
Při dalším cvičení už nepoužívejte dlaně, ale nechejte energii proudit bez jejich pomoci. I tak sledujte jak oheň reaguje na zvýšení přívalu energie a pak jej zase uberte a pozorujte, jak i plamen zeslábne.
Při třetí části cvičení nejprve nechejte oheň, aby využil vaši energii a pak k němu přiložte dlaně a požádejte jej, aby vám energii věnoval. Vizualizujte si, jak energie z ohně proudí do vašich dlaní a plamínek pomalu slábne. Zesilujte tok energie z něj natolik, až úplně uhasne. Pokud se vám podaří svíčku zhasit jen soustředěným přiložením dlaní a sáním energie, může se vám povést ji i nechat rozhořet z toho zbývajícího žhavého místečka tak, že energii začnete vysílat zpět.
Postupně můžete zkoušet i zhášet nebo opět vzněcovat plamen svíčky, aniž byste k němu přiložili ruce. Pokud se vám to povede, gratuluji, právě jste dosáhli nejvyššího bodu práce s ohnivým živlem, který se dá ještě nazvat začátečnickým. Následujte rozněcování ohně jen s jiskřičkami a časem úplně bez nich, čerpání z velkého plamene a zhášení celého ohně a další složitější práce, kterou můžete najít v příslušné literatuře a nebo se o ní snad časem dočtete i tady.
voda
vezměte nádobu s vodou, nejlépe středně velkou skleněnou misku. Pak za pomoci lžíce nebo i prstu roztočte vodu tak, že v ní bude rychle se točící vír. Přestaňte s míchám a pozorujte pohyb vody stejně, jako se v přecházejících cvičeních věnujeme plameni nebo větru
Prociťujte ten pohyb dokud se zcela nezastaví. Pak znovu uveďte vodu do pohybu a opět ji nějakou dobu pozorujte. Po několikerém čitém pozorování, obdivování a soucítění s pohybem vody začněte s energetickou výměnou - vizualizujte si proud energie z Vesmíru a nechte si ji navést do dlaní. Ty přiložte nad vír a pozorujte v duchu energii, kterou vysíláte do vody.
Voda brzy začne reagovat, může to být klidně ale až u desátého opětovného roztočení víru. Voda není zvyklá na tento typ interakce, takže buďte trpěliví. Postupem času uvidíte, že vír se točí o to déle a rychleji, čím více energie do něj vkládáte. Neustávejte s tím a pozorujte, jak se vír zpomalí, když oddálíte dlaně a jak zrychlí, když je opět přiblížíte.
V druhé části cvičení přestaňte používat dlaně a vysílejte energii přímo, bez jejich pomoci. Opět pozorujte zrychlující se a zpomalující vír. V poslední části cvičení z uměle rozpohybovanou vodou byste měli být schopni i úplně skomírající vír roztočit na plnou sílu a rychlost jen tak, že mu dodáte energii. Jakmile se vám toto podaří, požádejte vodu, aby vám předala energii a když přiblížíte dlaně k pohybujícímu se víru, představte si energii, proudící do vašich dlaní. Pohyb víru by měl velice rychle ustat, postupně téměř tak, jako by se zastavil během okamžiku.
Jakmile se vám začne dařit toto, můžete přejít ke cvičení s přirozeně tekoucí vodou - neměl by to být příliš velký ani rychlý potok, nějaká větší a ne příliš rychle tekoucí strouha je úplně ideální. Pokud něco takového nenajdete, existují alternativy jako louže, na niž fouká vítr nebo dokonce i malý proud vody z kohoutku, ale není to ono. Docela dobře se dá využít padající déšť, ale tam také může hrát velkou roli náhoda, stejně jako u vzduchu.
Najdete-li onu stružku (po dešti občas tečou i po silnici nebo na zahradě, co je do kopce, však hledejte:)) či potůček, postupujte stejně jako s vodním vírem. Přidáváním energie se pokoušejte zrychlit vodní proud a zeslabováním toku energie proud opět zpomalujte. Stejně postupujte i s přijímáním vodní energie. Pokud dojdete až sem, ovládli jste začátky práce s vodním živlem, teď jsou před vámi úkoly jako vytvoření vodního víru či proudu na klidné, stojaté hladině, utišení vody, přivolání vody do pramene nebo dokonce deště. Návody a rady hledejte v knihách na toto téma a časem se třeba nějaké objeví i
vzduch
Nejprve se podobně, jako popisuji u ohně, soustřeďte na každý závan větru. Vnímejte, jak vane a věnujte mu veškerou pozornost a obdiv. Prociťujte každé jemné zavanutí i silnější poryvy a tímto do něj vkládejte sílu svých myšlenek.
Jakmile toto zvládnete, vizualizujte si proud energie z Vesmíru a veďte ji, jak je popisováno v předchozích cvičeních, do svých dlaní a dále ven, do větru. Nejprve ji vysílejte jen ve chvíli, kdy cítíte pohyb větru, pak ale vyšlete energii i ve chvíli, kdy zrovna nefouká a pociťujte, jak se kolem vás zvedá vánek. Někdy je toto cvičení spojeno jen s náhodou, že zafouká zrovna v okamžik, kdy si to přejete, aniž byste na to měli vliv, ale postupem času si začnete všímat, že vítr reaguje na vaši energii a fouká tím silněji, čím více energie mu věnujete.
Jakmile dospějete do této fáze, můžete vítr i zeslabovat, stejně jako to popisuji u ohně v předchozím cvičení. Vnímejte, jak při vzedmutí vaší energie sílí i vítr a když energie uberete, i vítr se ztiší nebo zcela ustane.
Další fází je předávání energie bez pomoci dlaní. Pociťujte energii, kterou předáváte větru, ale nenatahujte dlaně a nechávejte ji proudit celou svou bytostí naráz. Vnímejte jak na zesilování a zeslabování toku energie reaguje vítr, jak slábne a sílí spolu s ní natolik, že už to nemůže být náhoda.
Poslední fázi začátečnických cvičení tvoří přímá výměna mezi vámi a živlem. Doteď jste mu energii předávali, nyní jej o ni požádejte vy. Nejprve tedy chvíli provádějte předchozí cvičení a dávejte vzduchu energii, pak jej požádejte, aby vám svoji energii předal on a natáhněte dlaně. Jakmile se vzedme vítr, vnímejte, jak vám jeho síla vstupuje do dlaní a postupně do celého těla. Nechávejte do sebe vstřebávat energii tak dlouho, dokud poryv větru neustane a pak ji vyšlete tak, aby se okamžitě rozfoukal další. Několikrát to zopakujte a vnímejte, jak na vás vítr reaguje a jak z něj čerpáte sílu.
Pokud jste došli až sem, dokázali jste vše, co se můžete na základní úrovni se vzdušným živlem naučit. Následuje rozpohybování vzduchu v bezvětří či v místnosti, utišení většího větru či jeho přivolání a další cvičení, která najdete v knihách k tomuto tématu a časem možná i tady na webu.
země
vzduch i vodu můžeme uvést do pohybu a pomocí něj čerpat energii, země i při práci zůstává statická, nehybná. Pro práci je nejlepší si vybrat klidné místo, kde je tráva či hlína, může to být les, park, trávník na zahrádce, v případě nouze o taková místa lze použít i květináč s hlínou, ale nejlepší je samozřejmě přímé spojení s planetou Zemí jako takovou.
Můžete se položit nebo posadit a položte ruce na zem, energie země se vám bude lépe vnímat se zavřenýma očima. Prociťte zemi a nějakou dobu se věnujte její nádheře a síle. Vnímejte měkkost hlíny, hebkost trávy, teplo země vyhřáté od slunce, dýchejte její vůni nejen nosem, ale každým pórem těla.
Už toto je myšlenka vyslaná k zemi, konstruktivní energie, která jí dodává sílu. Postupně si vizualizujte proud energie z Vesmíru a převádějte si energii do dlaní a přímo z nich ji nechte prýštit do země. Na rozdíl od ostatních živlů vám země neodpoví hned. Její reakce může trvat měsíce a je třeba se tomuto tréninku věnovat co nejčastěji, nejlépe každý den nebo aspoň několikrát týdně. Ideální pro toto cvičení je vlastní zahrádka a začátek jara. Provádějte toto cvičení tam, kde jste vysadili nové rostliny nebo zaseli semínka trávy. Pozorujte, jak postupem času rostou nové rostlinky a je jich více, než loni, více než kdy předtím. Mladé, silné a překrásné rostliny, které sílí díky vaší práci se zemí.
Podobně můžete pracovat i v lese, kde se začnou kolem místa vaší energetické výměny se zemí objevovat další a další květiny či houby, které tam předtím nerostly, uschlé stromy v blízkosti se začnou zase zelenat a tak dále. S květináčem můžete provádět totéž, ale raději ho vezměte do blízkosti země samotné, jen hlína v něm obsahuje málo síly, protože moc živlu země je hlavně v jeho velikosti. Takto můžete oživovat rostlinky, pomáhat jim, aby byly silnější a zdravější.
Až si na sebe se zemí zvyknete, můžete přistoupit k další části, kdy zemi požádáte o sílu. Mělo by to být po několika týdnech či měsících vašeho usilovného dávání - země myslí a koná velmi pomalu na lidská měřítka, ale sílu, kterou vám za to vrátí, nezískáte od žádného jiného živlu. Jakmile zemi požádáte o energii, nesajte ji, protože byste kradli život rostlinám ve vašem okolí. Nechejte ji do sebe proudit, ale neberte si ji vůlí ani silou. I tak jí bude více, než jste zvyklí.
Práce se zemským živlem je zdlouhavá a na první pohled neefektivní. Umět zapálit oheň pouhou vůlí nebo zavolat déšť se zdá mnohem efektivnější. Zemští mágové byli v dřívějších dobách ale velmi důležití - na nich závisela úrodnost půdy, to oni pomáhali polím růst a stromům rodit dost ovoce, to oni udržovali křehkou rovnováhu přírody tak, aby z ní lidé měli co největší užitek. V brzké době budou mágové země velmi potřeba, aby napravili škody, co způsobili lidé a pomohli zemi se obnovit. Země na oplátku dokáže vydávat svá tajemství, postupem času se můžete naučit jak rozeznat druhy půdy či kamene pouhým vnímáním energie, nacházet skryté jeskyně, prameny, ložiska kovů ale i zakopané poklady, energetická zřídla, cesty a zóny, které vedou zemí a tak dále a tak dále. Toto mistrovství už vám ale odhalí nějaká literatura, věnující se zemskému živlu a možná se časem objeví něco málo i tady na webu.
Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, přesouvat a mazat.